Vestavěná skříň působí jako snadná cesta k většímu úložnému prostoru. Sama o sobě ho ale nezaručí. O tom, jestli bude opravdu fungovat, rozhoduje návrh. Tedy hloubka, vnitřní členění, typ dveří, využití výšky i to, do jaké místnosti skříň patří.
Vestavěná skříň působí jako snadná cesta k většímu úložnému prostoru. Sama o sobě ho ale nezaručí. O tom, jestli bude opravdu fungovat, rozhoduje návrh. Tedy hloubka, vnitřní členění, typ dveří, využití výšky i to, do jaké místnosti skříň patří.
Nejčastější problém nebývá v tom, že je byt malý. Častěji je skříň navržená bez jasné představy, co v ní bude, jak se bude používat a co má v běžném provozu vyřešit. Na papíře pak vypadá dobře, ale doma se její limity ukážou velmi rychle.
Velká skříň ještě neznamená dobře využitý úložný prostor. Záleží hlavně na tom, jak je rozdělený vnitřek, jak snadno se k věcem dostanete a jestli se tam opravdu vejde to, co tam chcete ukládat. Právě proto vznikají nejdražší chyby už při návrhu. Ve výrobě se z nich pak jen stane hotová věc.
Hloubka je jedna z prvních věcí , které rozhodují o tom, jestli bude skříň fungovat. Když je malá, ramínka narážejí do dveří, oblečení se mačká a používání je nepohodlné. Když je naopak zbytečně velká, věci zapadnou dozadu a přehled mizí.
Pro běžné věšení je potřeba počítat s vnitřní hloubkou kolem 55 cm . U posuvných dveří je navíc nutné p řidat prostor na kování , takže celková hloubka výklenku obvykle vychází asi na 65 cm. V mělkých chodbách proto často dává větší smysl výsuvná tyč nebo jiné řešení než snaha za každou cenu nacpat dovnitř klasické věšení.
Modelová situace: Výklenek v chodbě má 58 cm. Na první pohled to vypadá, že vestavěná skříň s posuvnými dveřmi bude stačit. Jenže po odečtení systému dveří už nezbývá dost místa na běžné ramínko. Kabáty se mačkají a skříň funguje hůř, než majitel čekal.
Častá chyba je návrh „tak nějak univerzálně“. Několik polic, dvě tyče a hotovo. Jenže univerzální skříň většinou nevyhovuje nikomu . Brzy se ukáže, že chybí místo na kufry, vysavač, sportovní tašky, dlouhé kabáty nebo sezónní věci. Dobré vnitřní uspořádání nevzniká od oka, ale podle toho, co doma skutečně ukládáte. Nejdřív si má smysl ujasnit, co věšíte, co skládáte a co je objemné. Teprve potom se navrhuje počet polic, zásuvek, tyčí i větších oddílů.
Police vypadají v návrhu jednoduše, čistě a levně. Proto jich bývá ve skříních zbytečně moc. Na papíře to působí přehledně, v běžném provozu se z nich ale rychle stanou komíny oblečení a nevyužité mezery . Rozestupy, které vypadaly rozumně, najednou nestačí na svetry, tašky ani vyšší věci. Praktická vestavěná skříň proto nestojí jen na policích. Měla by kombinovat věšení, zásuvky a police , které lze později výškově upravit. Právě tahle variabilita rozhoduje o tom, jestli bude skříň fungovat i za pár let, ne jen první měsíc po montáži.
Typ dveří se často vybírá podle vzhledu, ale v provozu má mnohem větší dopad, než se zdá. Posuvné dveře šetří místo před skříní, což je výhoda hlavně v úzkých chodbách nebo menších bytech . Zároveň ale nikdy neotevřou celou šířku skříně najednou, takže se vždy dostanete jen k části obsahu. Otočné dveře jsou naopak pohodlnější tam, kde chcete mít všechno hned po ruce, ale potřebují před sebou volný prostor.
Skříň, která končí pod stropem, skoro vždy vytváří hluché místo. To se časem zaplní krabicemi, taškami a věcmi, které nikam jinam nepatří. Výsledkem je nepořádek nad skříní a promarněný úložný prostor. U vestavěné skříně na míru proto většinou dává smysl využít výšku až ke stropu. Horní část je ideální na kufry, sezónní oblečení, deky a další věci, které nepotřebujete každý den. To, co používáte často, by naopak mělo zůstat v pohodlně dostupné zóně mezi pasem a očima.
Vestavěná skříň do chodby, ložnice nebo dětského pokoje nemůže fungovat stejně, i když má podobné rozměry. Každá místnost má jiný provoz a jinou logiku používání.
V chodbě potřebujete rychlý přístup ke kabátům, botám, taškám a často i k úklidovým věcem. V ložnici je důležitější přehlednost a pohodlný přístup k oblečení. Dětský pokoj zase vyžaduje větší variabilitu, protože potřeby se rychle mění . A podkroví nebo výklenek se šikminou potřebují návrh, který počítá s tím, kde je dostatečná výška na věšení a kde naopak dávají větší smysl zásuvky nebo police.
Modelová situace: Dvě skříně mohou mít stejnou šířku 240 cm, ale úplně jiné řešení. V ložnici bude fungovat kombinace věšení, zásuvek a horních polic na sezónní věci. V chodbě by stejný návrh selhal, protože tam potřebujete hlavně rychle odložit kabát, schovat boty a mít po ruce tašku nebo vysavač.
Skříň, která je plná už v den montáže, přestane stačit velmi rychle. Stačí přidat sportovní vybavení, sezónní věci, dětské potřeby nebo nové hobby a původní systém se začne rozpadat. Dobrý návrh proto neřeší jen dnešní stav, ale počítá i s tím, že se domácnost v čase mění. Výhodou bývá alespoň jeden volnější segment, přestavitelné police nebo řešení, které umožní vnitřek později upravit bez drahé předělávky.
Varovné signály bývají jednoduché. Není jasné, co přijde do které části skříně. Převládají police bez zjevného důvodu. Chybí místo na objemné věci. Typ dveří se řeší podle vzhledu, ne podle prostoru. A výška skříně se neřeší vůbec, nebo končí zbytečně pod stropem. Pozor i na samotný průběh návrhu. Pokud se vás nikdo neptá, co budete ukládat, jak často to používáte a v jaké místnosti bude skříň stát, je to špatné znamení. Dobrý návrh začíná otázkami, ne vizualizací.
Vestavěná skříň přinese víc úložného prostoru jen tehdy, když je navržená podle skutečného obsahu a způsobu používání. Nejčastější chyby bývají v hloubce, vnitřním členění, dveřích, nevyužité výšce, ignorování konkrétní místnosti a chybějící rezervě do budoucna. Jestli má skříň fungovat dlouhodobě, nestačí, aby se jen vešla do výklenku. Musí dávat smysl i v každodenním provozu. Pošlete půdorys nebo rozměry výklenku a základní seznam věcí , které chcete ukládat. Už z návrhu se často dá poznat , jestli bude skříň opravdu fungovat, nebo jen dobře vypadat.
Pro klasické věšení je potřeba počítat s vnitřní hloubkou kolem 55 cm. U posuvných dveří je nutné přidat prostor na kování, takže celková hloubka výklenku bývá přibližně 65 cm.
Záleží na místnosti. Posuvné dveře jsou vhodné tam, kde je málo místa před skříní. Otočné dveře jsou praktičtější tam, kde chcete plný přístup k celé šířce skříně najednou.
Ve většině případů ano. Horní část je ideální na sezónní věci, kufry nebo méně používané vybavení. Díky tomu nevzniká nad skříní hluché místo, které se časem zaplní nepořádkem.
